Blues opuštěnýho vlaku

Žalman

1:KdF#yž je doba deštů, stHojím za oknF#em,
svG#mětlo smutně bliká v pokojC#i,
chcF#i dát sbohem městu nHa chviličku jF#en,
dlG#7ouhá zima za nic nestojC#í.
ZF#ahoukání vlaku, ktHerej projížF#dí,
zG#manechá jen slzy na dušC#i,
v kHostkovaným saku pF#odobám se drD#maku,
cG#7o si hlavu v kleci rozbušC#í.
R:NHa železný kolejC#e už pD#madá stříbro hvG#mězd
C#a tma jako v ranci nebylF#a tvůj ideF#7ál,
zas prHojet stovky štacC#í a vD#midět spousty mG#měst
a jC#ednou za rok zHastavit se tC#am, kde sis to přF#ál.
2:Tak si představuju dnes jako včera
malý opuštěný nádraží,
sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera,
v ruce lístek a mráz v podpaží.
Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
zanechá jen slzy na duši,
že někdy zklamání je jak umírání,
to se přeci říkat nesluší.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:15:31.364+00:00
Výsledky hledání: